Slunce vrhá stín

na větve stromů

stíny ožívají

Ta cesta kterou znáš

přichází domů

a už tě zvony vítají

Nekonečný čas

byl jsi pryč

a tvé tělo už hoří

Jsi jak pochodeň

tak zamávej

všem těm dnům, co jsi prožil

Náruč staletá

Boží syn

se zas po bitvě vrací

Oči Boha jdou

oblohou

minulost v krvi tam leží

Duše kolísá

a tělo v plamenech

se zas na oltář vrací

Bílé světlo snů

poznáváš

to když se teď do něj vracíš

Ami

Podívej

noc se otvírá

v záři ohňů

Dmi

vítr zpívá

Ami

Pohanský

obřad andělů

jak si Percy Shelley přál

Prometheus byl

duchem tvým

on vždycky k nebi se vznáší

Na tragický boj

chtěl jsi jít

a už tě chorál unáší

Exilový král

nosil tvář

a dvěma (diodate?) září

Nechal jsi je stát

zlomené

tam břehu jezera všech tváří