Statisíce havířů z Ostravsko - Karvinských dolů

Vstanou z hrobů ve svých poddolovaných čtvrtích

Více než kilometrové hluboké šachty přivítají své syny

Roztočí se železná kola

Pletená lana snesou ty masy masa v klecích dolů

Průmyslovými oleji promažeme zašlá ložiska, vrátíme jim dech

Černé těžní věže budou vidět až z dalekého vesmíru

Zvradlitekti budou projektovat

Legendárních deset tisíc Umbrtkových pomníků

Budou je stavět dělníci, vojsko pána ve jménu pána

Na vrcholcích betonových monumentů a horizontů důlních hald

Nebudou se už nikdy tyčit sochy mrtvých ruských imperátorů

Tady vládne Ivo Krátký z Plzeňského Skartu, my ho neseme na rukou

Největším Rusem je teď Pavel Němec, ten na sochách bude stát

Záklonná díla z betonu a oceli, na ní Umbrtkova legie

Každý jede na svém černém důlním vozíku

Tažen elektrickým strojem do boha

Po kolejích do boha, po železných kolejích

Do boha...

Obrazy na stěnách v administrativních budovách

Na všech dívá se Umbrtka

Zakloň se mu, úředníku

Opusť svou kancelář, do dolu jdi, my už tam jsme a pracujeme

Dýchej prach a uhlí jez

Se zbíječkou v temné lože ulehám

Slyším její hluk i ve snech svých

čekám pracovní den, nemohu spát

Důl mě chce, já uhlí chci, moc uhlí chci

Jeho moc je nezměrná

Umbrtka drží stokilový uhelný díl nad hlavou

Zezadu zadem se ho chopím a záklonem se pokloním

Týden ten díl budu jíst a modlit při tom se k bohu

Za oknem hornického bytu budu sledovat jeho tvrdou práci

Uhlí je všudyprítomné