Pohrdáme vlastním tělem, do boha

Uctíváme vlastní duši Umbrtkou

Neboť těla v kterých trpíme

Na zemi v čistotě jsme odvrhli

Ale duši postavil Umbrtka

Z plzenského skartu

Umbrtka též postaví naše těla

Krev naši nahradí rtutí

Maso naše nahradí betonem

Kosti naše nahradí železem

Kůži naši nahradí plechem

V železobetonovém těle

Nevláčnější duch

Špinavé rukavice svírají rezavý utahovák

Když s ním bijem do lidí

Otevřené rány na těle reznou

Když v noci táhnem městem

Likvidujeme všechno lesklé

Barevné nebo nově natřené

Vracíme se potom

Do železobetonových chrámů

Pod mosty a konstrukce

Mluvíme tam s bezdomovci

U rezavých popelnic

Ti lidé se nesmějou

Ale vysmívají

Jsou spojeni se špínou vesmíru

A vědí proč vyznávat Umbrtku