Legenda o špinavé rouře

Probudil jsem se do tmy a deště

Konečně je ráno, hurá do práce

Oblékám vatový kabát

Špinavé boty pracovní

Nasáklou ulicí na Slovanech

Procházím v opojení špínou

Na zastávce trakční dopravy

Čekám na svou soupravu

Těch několik pracovníků

Co v pět hodin vstávají

Jsou prochladlí a nevyspalí

Nemají chuť do práce

Vstávám brzo do práce

Já, dělník špíny jsem

S plechem dřina šlechtí mě

Špínu slavím den co den

Můj zrak spatřil v mlze vůz

Na dvou kolech plný plechů

Dva chlápkové krok pomalý

Do sběrny se ubírají

Jeden z kusů železa nesmírně mě zaujal

Tohle prostě musím mít v bicí soupravě

Teď nebo nikdy jdu rychle za nimi

Vodu mají ve tvářích špínu za nehty

Pánové, já tuhle rouru chci!

Já ji od vás koupím, co za ni chcete?

Heeee, jrrr, (kašlání)

Tak co, prodáte mi to?

Domluva s pány žádná není

Dám jim tedy stokorunu

Roury já se zmocňuji

Mířím s ní do zkušebny

Teď ale musím za špínou do práce

S ostatními dělníky z průmyslových závodů

S jeřábníkem z kovošrotu do díla se pustíme

Se soustružníkem ze škodovky stavím bicí soupravu

Vyšlo na albech