Na svá oblíbená

místa na kolejích

co tak moc voní

Tam usínám

A budím se ze snu

Cihelné stěny a smrky

Balkony a otevřená okna

Kam jen kam

Jde ten pán s knírkem

Do něčeho kopne

A jde zpátky umbrtko!

Myslel jsem si že má knír

ale čepici jen má

nudy kopec nudy vrak

těžké květy na stromech

a okna otevřená

nuda na trati

a klid a cink

zapadá slunce tichne město

a lidé a delší je stín

a proti světlu komáři mušky potichu vzlétají

kam jen kam

Náklady těžké objemy

únava velké rozměry

na trati ve svitu do dáli

mizejí vlakové soupravy

a strejci v sandálích

mizejí puklá srdce

jícny žhavých pecí vlaků

Kam jen kam

čáry tam na nebi

kruhy jsou od pěny na půllitru

sám jen sám

Umbrtko sedíš tam

A v kapse pistoli na sebe do hlavy už máš

Je krásně na světě

Jak krásně a zbytečně

Šťastný a bezcenný

Dokola pojídá prejt

Plněn jím a přec prázdný

Náš bůh a Umbrtka pán