1. Sedím si u rybníka, brzy bude den

večírek odumřel a já tu zůstal sám

koukám se na hladinu, myslim na buben

a náhle z vln přichází ke mně hastrman

naráz tu stál a v ruce držel džbán

nalil jsem mu střik a řekl že je zván

ke mně si sed, byl mokrej jako myš

natáh ruku s blánama, řek já jsem hastrman.

R: Nad ránem s hastrmanem na molu se ptám,

co mě ještě osvěží a na co čekat mám,

zelenou kůži na buben si projistotu dám

a jednou příjdu bubnovat k vám.

2. Když jsem si postěžoval na blbej svět kolem

vodník řek jen panáčku, teda pravdu maj

taky už mi leze krkem hrát si s mlýnskym kolem

a hučet do rusalek, jestli mi snad daj.

Já jsem to vzdal a až dopiju střik

vylezu si na sluníčko, života jsem syt

a z kůže mý si potáhněte buben

s každym dalšim úderem bude slyšet můj křik.

R: Nad ránem s hastrmanem...