V cedrovým údolí

Mý jméno je Hunnigan, říkaj mi Jim,

bejval jsem dlouho sám po mnoho zim,

pak herku jsem osedlal, brendy si líz

namířil na jih, kde slunce má říz.

Do Kalifornie vábil mě čuch,

říkaj´, že tam žije holek jak much.

V Cedrovým údolí, kam se mám dát,

tam tisíce bulíků nemá kdo hnát.

Rf.: V Cedrovým údolí, jó, tam je ráj,

na volky, na holky bohatej kraj.

Předák mě uvítal jak táta můj,

dal mě hned ke stádu, né kydat hnůj

dostal jsem postel a na prádlo skříň,

za den pět dolarů, víc ani míň.

V neděli v saloonu řádím jak lev

o tanec žádá mě moc krásných děv.

Mě ale neláká jediná z nich

jen dcera předáka stojí za hřích.

Rf.: V Cedrovým údolí, jó, tam je ráj,

na volky, na holky bohatej kraj.

Žádám ji o tanec, předák jen kýv,

když jsem ji políbil, zařval a pliv:

„Vypadni z údolí, hoď sebou, hoď!

To není dcera má, ale má choť!“

Vyklízím ze skříně všechno, co mám,

ještě teď v noci si balím svůj krám,

ač dávám výhybku na sever zpět,

po jejím polibku pálí mě ret.

Rf.: V Cedrovým údolí, jó, tam je ráj,

na volky, na holky bohatej kraj.

V Cedrovým údolí prázdná je skříň,

o jednoho volka teď mají tu míň.

Vyšlo na albech