Ředěná whisky

Náš soudní dvůr byl z prken a z kůr

a před ním stál spoutanej chlap,

byl den jako troud, když konal se soud,

pan soudce si do vousů hráb: Řek´:

Copak je s ním? A vypustil dým,

že klacek by snadno v něm stál.

Je úkladnej vrah, či na zlato sáh´?

A polda řek: Né! Jen se rval.

Tak on se nám rval a do nosů pral?

Tak za tohle dám mu pár let, teď, poldo, chci pít,

tak koukej hned jít a přines mi whisky a led.

Whisky bystří mi vtip a případ jde líp

když o právu mám rozhodnout,

mně stačí jen lok, s ním tabák má krok

a pak bude správnej můj soud.

Ven policajt šel a přines, co měl,

pan sudí se na whisky smál,

jen omočil ret, řek´ poldovi hned:

Ty chlape, tys břečku mi dal!

Lejt vodu si já tam dovedu sám

ty se žlučí dokážeš hnout!

No tak přistup blíž a hned uvidíš

jak vypadá australskej soud.

Víš, co teď chci? Ty voháňko psí,

vidět chci červenej sos!

A pravičkou hned mu ohryzek zved

a levou mu rozplácnul nos.

Řek: Australskej soud není žádnej kout,

kde by ses podvodem blýsk!

Pak sebral ten šmejd, co k pití měl bejt

a flaškou mu do hlavy třísk.

A polda měl dost, chtěl vyklidit post,

ale soudce mu řek´: Jenom klid!

Teď rváče zbav pout, tak rozhodl soud

a ty půjdeš za katr hnít.

A tuhletu močku tam pít!

Vyšlo na albech