Nemám rád žlutou

Nemám rád žlutou, je barvou krutou,

když mrtvý listí mává podzimním dnům.

Nemám rád žlutou, tu barvu krutou,

co oblohou plála když hořel mi dům.

Nemám rád rudou, z tý dlouho zbudou

jen krvavý rány na duši nám všem.

Nemám rád rudou, z ní po bitvě zbudou

jen nachový louže, co nevsákla zem.

ref.: Požáry války, na pažbě čárky,

žlutá a rudá to není můj svět.

Od první třídy, barevný křídy

drtil jsem zoufale pod botou po mnoho let.

Nemám rád černou, je poslední hernou,

vidím v ní temnej flór a obřadní síň.

Nemám rád černou, ta říká věc pernou,

že je nás náhle o jednoho míň.

Dnes i tu bílou, bych posypal sírou

a poslední sirkou nechal jí vzplát.

Nemám rád bílou, když v ní svou milou

vidím jak kráčí si jinýho brát.

ref.: Z černý a bílý mně každou chvíli

obchází trýzeň, obchází strach.

Teď i bílou křídu když na ní přijdu,

rozdrtím zoufale pod botou na šedej prach.