Austrálie, ta se choulí na své jižní polokouli,

lůžkem je jí Tichý oceán,

znám ji jenom z různých skriptů, tu zem s vůní eukalyptů,

temných nocí, pozlacených rán.

Rf.: Austrálie žije ve mně, opačnej pól naší země

na ni hlavně v zimě myslívám.

Když jsou u nás krutý mrazy v Austrálii choděj nazí

u krbu pak na ni vzpomínám.

Klokani tam stříhaj uchem, bumerangy lítaj vzduchem

Bájný města jako Gandegáj.

Buše voní exotikou moře zase romantikou

slunce, palmy, pláže – to je ráj.

Rf.: Austrálie žije ve mně…

Koala tam na mě vejrá, jako bych byl její strejda

pštrosové se klátí krajinou,

divý tance pestrých rajek s peřím nadýchaných krajek

zdaj’ se pohádkovou vidinou.

Rf.: Austálie žije ve mně…

Ptakopysk tam mele pantem snad by chtěl být kosmonautem,

nebo aspoň lítat jako pták.

V tý zemi jsi nebi blíž, nad hlavou máš Jižní kříž

a hvězdy jako rozsypanej mák.

Rf.: Austrálie žije ve mně, opačnej pól naší země

na ni hlavně v zimě myslívám.

Když jsou u nás krutý mrazy, v Austrálii choděj nazí

u krbu pak na ni vzpomínám.

U krbu pak na ni vzpomínám. (hlavně na ty holky vzpomínám.)