Měl jsem čtyři kámoše

Měl jsem čtyři kámoše prej rovný jako trám.

A z týhle pětky nakonec jsem málem zůstal sám.

První z nich, jak došlo mu, že ňáký trable mám,

rychle prásknul do koní a zmizel bůhví kam

Zmizel bůhví kam.

Ten druhej řek, že za mě tělo kulkám nastaví

a za mý prachy připíjel mi pořád Na zdraví.

Když pak zjistil, že jde po mě pistolníků pár,

rychle prásknul do koní když vlítnul na kočár

Vlítnul na kočár

Ten třetí tvrdil, že se o vše se mnou podělí

a že prej naše přátelství jen Pán Bůh rozdělí,

Až jednou jsem mu ukázal svou holku parádní,

tak rychle prásknul do koní a zmizel mi i s ní

Zmizel mi i sní.

Ten čtvrtej kámoš divnej byl a řečí měl jen pár.

Žádná chvála, žádný sliby, žádnej lichej dar.

Teď když mám kapsu bez grošů a nikde žádnej zisk,

ten jedinej z mejch kámošů mi silně ruku stisk

Silně ruku stisk.

Krátce řek, že nad creekem má tajnej zlatej důl

a že se se mnou rozdělí a mně dá z něho půl.

Prej dělit se chtěl se všema když jednali by fér,

jen čekal kdo je darebák a kdo má charakter

Kdo má charakter.