zpěv: F.Kacafírek

Housle ty mám pořád k mání svádějí mě k milování,

spojuje nás láska jako trám.

Jejich tělo vyklenutý, krk jak šíje od labutí,

to je přece lidi zázrak sám.

Ref.: Prý mám rýmy i chřipky, vzít mi nemůžou mý skřipky.

V jejich těle svoji duši mám, v jejich těle svoji duši mám.

S důstojností pana krále pohladím je po futrále,

pak vyndám ten nejkrásnější květ.

Snědá kůže houslí těla jako by mě laskat chtěla,

skrytou touhou začínaj se chvět.

Ref.: Hladím smyčcem kalafúnu, ladím už poslední strúnu.

A pak zmizí kolem celej svět. A pak zmizí kolem celej svět.

Nehraju si na zpěváka zpívání mě přesto láká

i když moje housle radši mám.

Elce-pelce do pekelce, kdekdo je teď za umělce

na deskách je "Mistrů" plnej krám.

Ref.: Majstři říkají mi: Hele, jdou s tou písní do jetele.

Tak jí tedy zpívám sám a sám, tak jí tedy zpívám sám a sám.