Když Vánoce s vůní stromků, připomněly hlasy zvonků

nový kvádro na sebe jsem vzal.

V kapse s hrstí zlatých zlomků, obešel pár chudých domků

a všem dětem po valounku dal.

Pak jsem koupil náruč květů, zastavil se v kabaretu

za holkou co mívá chlapů víc.

Dám ji kytku, dám jí zlato když se zeptá a co za to

diví se, že nechci vůbec nic.

ref.: Já raděj rozdával než bral,

to už mě učil táta ještě než na vlastních jsem stál.

Teď bloudím po ulici sám, kapsu i duši prázdnou mám

a v hlavě otázku, co dál?

Zamířil jsem do hospody, dát si whisky s trochou sody

a kámošům hezký svátky přát.

Když tu vešel do taverny, chlap se zvyky pána herny

a chtěl pokra mermomocí hrát.

Byla to hra s jedním kazem, vypadly mu esa na zem,

když jsem se mu otřel o kabát.

Chtěl mi vrazit jednu pěstí, já ho vyvlík na náměstí,

dal jsme mu dvě rány akorát.

ref.: Já raděj rozdával než bral,

když ňákej cizí chlápek falešně se mnou pokra hrál.

Teď bloudím po ulici sám, kapsu i flašku prázdnou mám

a v hlavě otázku, co dál?

Žaludek mi žízní reptá, do ucha mně ďábel šeptá:

zkus taky jednou brát!

Nevím co to do mě vjelo, moje neposlušný tělo

míří rovnou do poštovních vrat.

Udělal jsem celou kasu a že jsem měl fůru času

ze stolu jsem ještě drobný shráb.

Z dálky se teď ďábel chechtá, bouchačka mne v zádech lechtá

na potvoru na mě šerif káp.

ref.: A nade mnou se ďábel smál,

byl to můj první dárek co mě kdo na Vánoce dal.

Už mně ho vážou úhledně, na šíji když teď na bedně,

stojím a čekám - a co dál?