Jenom oči pro pláč a pocity viny.

že nám jednou zbydou na duších stíny

trosky lidských schránek v oblacích dýmu

Změnit sami sebe - to nemáme sílu

No tak už dělej, neváhej

A všechny stromy pokácej

Já chci potom vidět, až budeš řvát,

až budeš na slunci onanovat

Jenom oči pro pláč a pocity viny,

že nám jednou zbydou na duších stíny

Pak už bude pozdě, chtít tady něco změnit

Pak už bude problém tady vůbec přežít

No tak už dělej, neváhej

Smradlavý továrny vystavěj

A chci potom vidět, až budeš řvát,

až se budeš na smradlavým vzduchu rozkládat