Zas někdo slavnej odešel, v životě sem o něm neslyšel

Sociální sítě plný slz, respekt střídá cynismus

Ze všech stran se valí R.I.P. pro hvězdu nebohou

V novinách budem zejtra číst, vraždili drogy a alkohol

Kráčet životem „Walk the line“, umřít slavnej by bylo fajn

Založil sem rockovej band, síň slávy dobijem

Začnu si kopat vlastní hrob, úsměvy zblednou

vím, zas udělal bych tenhle krok, žijem jen jednou

Až se mi srdce zastaví, doufám že to někdo oslaví

Pak bude čas ohlídnout se zpět, na prožitých dvacet sedm let

Prázdný pózy neprobouzí, čím větší kořist tím větší hlad

Národní smutek nehasnoucí, evokující mrazení zad

Příběhy srdcervoucí, nechtějte mě rozesmát

Já mám svoje doufám jistý, welcome to twenty seven club

Zkouším si představit jaký to bude, až mi nohy ztěžknou

A oproti nekonečný nudě začne se něco dít, nechci mít klid

Třeba se v něco dalšího převtělit

Je to východisko, je to cesta, i když na první pohled se to nezdá

Jen nevzdávat to do poslední chvíle

Na každýho čeká jeho zelená míle

Žádný pózy neprobouzí, nebudem si nalhávat

Všechny tváře kolemjdoucí, chci vidět jen a jen se smát

Příběhy nestárnoucí, co mají rychlej spád

Já mám svoje doufám jistý