Z tvého dechu cítím děj všech věcí budoucích

jsi úchvatná a žhavá i bez zrcadla našich vin

plakalas nad krásou noci,když se proměníš

naše znamení je úsvit a tělo nemá stín.

Osud kreslí obrazy na plátna našich těl,

měsíc probouzí se a odnáší smutnou beznaděj

bolest je jen bolestí bez příčiny a vin

zase cítím jak se ztrácím tobě a tvým nadějím.

Hledal jsem tvé znamení v těch mrtvých zahradách

tam za alejí křížů a na zvonech katedrál

čekám až se budem spolu toulat věčností

přebrodil jsem moře času a ty jsi mé vítězství.

Zbožnovaná lásko temná z hrobu přicházíš

na tvém těle krajky černé,když své šaty odložíš

jsi tajemná a svůdná,když se nahá procházíš

pokojem,kde rakve jsou ti ložem svatebním.

Cítím horký polibek,chci líbat tvoji tvář

s tebou tančit temný sabbating,odložit svatozář

jsi má gotická víla,mé temné prokletí

můj utajený anděl noci a žhavé vzplanutí.