Jsou věci, kterým nelze se vyhnout

na které vždycky zůstaneš sám

jsou břemena, která nelze, než zdvihnout

a nést je životem dál

Jsou cesty, kterými musíš se probít

protože každá jiná vedla by v kruh

a pak navždy na jedné z orbit

člověk by kroužil jak hejno much

Jsou věci, kterým musíš se vzepřít

a zas jiné, kterým nutno se poddat

a je na tobě, kdy zůstaneš ve při

a kdy se odvážíš ruku ke smíru podat

a kdy se odvážíš zachránit sebe

protože padneš-li, zahyne svět

a máš-li dost sil, ze země seber

každého, kdo bude se slabostí chvět

Žádná z mých slzí tě neobměkčí…

Žádná tě neobměkčí…

Jsou tak strašlivá hnutí citu

že pukají světy do hloubi jader

přesto přeješ si- ještě být ještě být chci tu

i když rvou srdce zpod ňader

Je dobro tak velké, že spatřit ho nelze

aniž ho může pochopit mysl

jen občas ho zahlédnout skrze

bolest, jež zdánlivě nemá smysl

Žádná z mých slzí tě ne ne ne neobměkčí

Tě žádná z mých slzí tě neobměkčí

Žádná z mých slzí žádná žádná žádná

Žádná tě neobměkčí…

žádná z mých slzí tě neobměkčí

tě žádná žádná žádná

Jsou věci, kterým nelze se vyhnout

na které vždycky zůstaneš sám

jsou břemena, která nelze, než zdvihnout

a nést a nést ta da .........

......ta da...