Cmi

1. Kéž vším, co v cestě stojí

projdu vždycky přímo skrz

Cmi

kéž vyjdu tenhle kopec

bez klení a slz

a když mě přece jenom

cestou něco rozpláče

chci oplakat to dobře

a pak už se s tím nevláčet

2. Kéž hřeben ještě chvíli

drží vítr za teřich

než projdu tímhle sedlem

a složím tíhu do řeřich

kéž všechny staré lásky

i ty dávno zemřelé

mi sklála z útrob vyrve

až mě chytí za skřele

Fmi

R: Řídne vzduch

Cmi

a vítr ještě sebrat chce mi z plic

Fmi

dech, co v kámen ztuh

čím hůř to jde, tím se mi chce dejchat víc

3. Kéž za touhletou horou

zase další hora je

kéž moje nohy protnou

jejích boků okraje

ať vzhůru nebo dolů

povede mě její sráz

kéž kráčím vždycky pevně

raz, dva, raz, dva, raz

R: Řídne vzduch...

4. = 1.