Tohleto není žert, to se ti nezdá,

že z hnízda rudýho vypadla hvězda.

Stačil jsem uskočit, trefila tebe,

i přes dva kabáty dost silně zebe.

Vybledly kladiva, uvadly srpy,

na nebi bez mraků vykvetly chrpy.

Vznášíš se bez obav ve stavu beztíže,

zapomněls na hvězdy, zapomněls na mříže.

S nápisem na hrudi, s cigárem u huby,

vzpomeň si na šašky v kabátech naruby.

Seš slepej netopejr, hluchej jak poleno,

zapomněls na mozek hladkej jak koleno.

Seš dravcem bez křídel, seš tvorem bez kostí,

seš křížem bez hrobu, raněnej mravností.

Kroutíš se jako had ze strany na stranu,

i přes dva kabáty, stejně tě dostanu!