Píseň pro všechny Hildy

počítá, utíká,

nezmysly se hlavou honí

jóó hoho

něcož nemá nikde konec

čas jak ví zabíjí

zbytečné nedělání

tak je to, tak je to,

však uvidí až se spálí

Každej den s Helmuten

opíjí se do nemoty

jóó hoho

něcož nemá nikde konec

kluci, večírky

ani to už jí nebaví

tak je to, tak je to,

však uvidí až se spálí

R: Tak už vstávej

vždyť tu máme zase další den

Tak už vstávej

vem si auto a jeď někam ven

Tak už vstávej

Řekla by si’s budu ještě spát

Tak už vstávej

Ať nemusíš nikde dlouho stát

Mejkapy, rtěnky, naušnice,

někdy zlato

pokud možno jenom zlato

roxy bary, to je to kam zvát se necháš

a po tom a po tom

každýmu z nich vždycky dáš

R:

Člověk někdy

dělá že se mu už chce spát

ho hoh oh

ale neni to únavou

třeba je to

že zas sedí s ňákou Hildou

kterou už kterou

jednou mělo a víc jí nechce

Tyhle Hildy mají doma jen Helmuta

ten je jenom málo lechtá

ten si lehne do postele s hezkou knihou

a dělá, a dělá

že se mu chce strašně spát

R:

Vyšlo na albech