Pane vrchní, platím! A to hned!

Pane vrchní, zatím tenhle drink se nepoved’.

Jsem žízní spálená

a nikde žádný mrak,

láskou zmámená,

snad tu uhořím jen tak.

Pane vrchní, platím tenhle drink poslední.

Pane vrchní, zatím v hlavě mé se rozední.

Vždyť jsem to já, ne on,

kdo se ve dne zamyká.

Srdce mé je zvon

a to se neříká...

Jsi jak blesk, co sjel

do mých starostí, jako jarní tání.

Že mám asi strach...

abys neviděl tohle svítání,

co mi zůstalo spát na řasách.

Pane vrchní, spěchám, nemám čas!

Pane vrchní, nechám vás tu jiným napospas.

já musím říct, co vím, tu mě lásko máš.

Už se nebojím každou noc i den být tvá!