Kdo ví, ty neznámý, když dobrou noc tma šeptá mi,

kdo ví, kde usínáš a s kým?

Když knížku dočítám a koukám ven, jak prší tam,

kdo ví, kde usínáš a s kým?

To není fér, že blíž tě nemám znát.

Jak vlastně vypadáš se ptám?

Kdybys tu byl, snad měl bys mě i rád,

tak proč jen nehledáš mě sám?

Kdo ví, ty neznámý, když sen má víčka omámí,

kdo ví, kde usínáš a s kým?

Když svícen zhasínám, tak ptám se jak dny běží nám,

kdo ví, kde usínáš a s kým?

To není fér, že stále nemáš čas.

Vždyť stačí telefon jen vzít.

Nač voláš té, jež získala tě snáz

a možná netouží tě mít?

Kde bloudíš? Kam’s to šel?

Že’s mě míjel, nenašel...

Můj pokoj má sto vůní a moh’s tu se mnou být,

kdybys chtěl.

Kdo ví, ty neznámý, když dobrou noc tma šeptá mi,

kdo ví, kde usínáš a s kým?

Když knížku dočítám a koukám ven, jak prší tam,

kdo ví, kde usínáš a s kým?

To není fér, že stále nemáš čas.

Vždyť stačí telefon jen vzít.

Nač voláš té, jež získala tě snáz

a možná netouží tě mít?

Kde bloudíš? Kam’s to šel?

Že’s mě míjel, nenašel...

Můj pokoj má sto vůní a moh’s tu se mnou být,

kdybys chtěl.