1. Znáš to šílenství, kdy krev se v žilách dusí,

pára vzteku ve tvým těle syčí a ven musí,

máš divný spády, máš spády a nálady,

a tlak, ten jde stále výš.

2. Znáš to bláznění, kdy krev ti po krk stoupá,

správnej úsudek se někde na provazu houpá,

máš divný hlášky, máš hlášky a narážky,

a tlak, ten jde stále výš.

R: Jsem tvůj vztek dávnej, mám v tobě právě bejvák svůj,

blíž k tvýmu mozku dneska chtěl bych být,

jak kámen táhnu hloub, níž, nejníž, hloub a hloub,

a zřejmě za chvíli už tě budu v hrsti mít.

3. Znáš to pálení, kdy krev se v cévách žhaví,

pec tvý horký kůže vřelý stružky potu plaví,

máš divný spády, máš spády a nálady,

a tlak, ten jde stále výš.

4. Znáš to řádění, kdy krev se v hlavě míchá,

tvůj tep křičí "zastav!", v tepnách podrážděně vzdychá,

máš divný stíny, máš stíny a odstíny,

a tlak, ten jde stále výš.

R:

R: