*: Toťkaj kdysi lezu na žebř, že si zdělám neco z húry,

vrzly panty, čučím do tmy, všady herberk, prach a můry,

baže to, co sem tam hledál, to sem aj tak nenašel,

však proč o tom vlastně mluvím - poslúchajte po našém.

1. Moja, jak mňa uslyšela, že tam s čímsi štabarcuju,

chytla za žebř, hukla na mne, ať tam hore vygruntuju,

a když moja neco řekne, tož to hneďkaj mosí byt,

na tej naší húře budu moset všecko ukludit.

2. Tož sa beru z húry dúle, chcu do kolně pro metlu,

vtom na žebřu róchla šprušla, hňápnu zrovna na hubu,

včíl u špóra v gypsu sedím a ruku mám jak tlapa,

slyším, jak si moja brble: pak k nečemu pusť chlapa.

*: Nemožu hneď po ní béknút, sanicu mi drží gyps,

enom mávnu zdravú rukú, nebudu ju přeca bit,

šak když to vezmu z druhéj strany, vlastně jsem si dycky přál,

ať po čuni dostává ten, kdo ten svinčík nadělál.

*: Toťkáj kdysi lezu na žebř ...