Všechno co znám,

je jak optický klam.

Lásku v sobě postrádám.

Jak s tím žít?

Jak s tím žít?

S pocitem vin

hladím tvůj klín.

Nářky schovám do peřin.

Jak s tím žít?

Jak s tím žít?

Zkus v kůži z mýho těla chvíli stát.

I vrána ve tmě zbělá, nechci lhát - dál!

Jsem já, jen já tvá chvíle zlá. To cítím.

Jsem já, jen já kdo tvůj svět zná. To cítím.

Bílou vránou

bývám ráno.

Jsem já, jen já tvá vůle zlá. To cítím.

Zkusím zamknout a jít.

Na rtech mít klid.

Z těla si tvůj dech smýt.

Jak s tím žít?

Jak s tím žít?

Jsem já, jen já tvá chvíle zlá. To cítím.

Jsem já, jen já kdo tvůj svět zná. To cítím.

Bílou vránou

bývám ráno.

Jsem já, jen já tvá vůle zlá. To cítím.

Teď můžu prosit chvíli o cit.

Kdo mě soudit právem má?

Až k srdci nahá na dno sahám....dál....

Jsem já, jen já tvá chvíle zlá. To cítím.

Jsem já, jen já kdo tvůj svět zná. To cítím.

Bílou vránou

bývám ráno.

Jsem já, jen já tvá vůle zlá. To cítím.

To cítím. Tvá vůle zlá jsem já.